Vábení jelenů

Pokud chceme mít dobrou říji, potřebujeme k tomu laně, pokud nebudeme mít na říjišti dostatek říjných laní, nebudeme mít také žádné jeleny. Musíme začít krmit, samozřejmě s rozumem a správné krmivo. Vhodná je například krmná mrkev a jiná dužnatá krmiva. Jako naprosto nepřípustná je pšenice, které jsem na svých toulkách za zvěří viděl na hromadách víc než dost. Loupání je pak dílem okamžiku.

Nemůžeme také samozřejmě krmit nazdařbůh, musíme umisťovat krmivo na známá říjiště, kam se laně každým rokem vracejí. S nimi přicházejí samozřejmě jeleni. Jsou oblasti, kde se zdržuje jelení zvěř celoročně, takže není problém ji najít a přizpůsobit tomu i přípravy. Jiné je to například v oblastech, kde jeleni tráví čas v polích a na svá říjiště se stahují až v době říje. V této době by měl být pohyb v revíru minimální a začátkem září by se už také neměla lovit holá abychom zbytečně neznepokojovali zvěř zbytečným pohybem v revíru.

Je tu ale jeden velký a zásadní problém a tím je velikost našich revírů . Rozloha 1000ha je pro chov a lov jelení zvěře naprosto nedostačující . Revíry by měli být nejméně 3500ha jako tomu bylo dříve. Vyzývám tímto důrazně naše zákonodárce aby se zamysleli nad tímto faktem a nepřipouštěli stále menší a menší plochy revírů. Odstrašujícím příkladem by nám mělo být sousední Německo, 100ha je běžná výměra a zvěř naprosto žádná. Každý se snaží přetáhnout zvěř k sobě a často dochází ke krmení zvěře jako na velkostatcích. Možná by bylo lepší se dohodnout se sousedními revíry na kritériích průběrného lovu. Způsob myšlení ,,když ho nezabiju já, zabije ho soused,, je velmi neetický a krátkozraký. Naopak pozitivním ukazatelem jsou velkoplošné revíry vojenských lesů a statků, kde je dobrých jelenů stále ještě dostatek.